ostrov Düne - tuleni kam se podíváš

Helgoland, ptačí ostrov v Severním moři, mne zaujal především možností vidět a zažít výjimečná zvířata relativně blízko od domova. Zejména jde o tereje bíléfo, tuleně obecného a tuleně kuželozubého. Pro uskutečnění této cesty jsem využil služeb cestovní kanceláře CK iGO a přidal jsem se do skupiny vedené Davidem Hainallem. 

Vše začíná nočním přejezdem autem z Prahy do německého přístavu Cuxhaven. Následuje asi dvouhodinová plavba trajektem na ostrov Helgoland. Na trajektu je poměrně místo a tak máme prostor si i trochu pospat. Na ostrov se vyloďujeme poměrně při síle a hlavně velmi natěšeni. První kroky však vedou do hotelu. Pohodlné pokoje se vším co je třeba a hlavně úžasné samoobslužné snídaně. Tolik lososa, jako tady na snídaních jsem snad nesnědl za celý rok.

Malebné centrum městečka se nachází kousek od přístavu. Najdete zde mnoho uliček s obchůdky a restauracemi. Působí to velmi příjemně a pivo zde chutná náramně. Za zmínku stojí kostel sv. Mikuláše. Taková oaza klidu, kde si na své přijdou nejen nadšenci focení, ale i turisté hledající pohodu a krásu přírody. 

Na dohled, pár stovek metrů a vzdálen snad jen deset minut plavby malou lodí zaujme malý písčitý ostrov Düne, kterému jsme věnovali den a půl našeho pobytu.. Kopec písku obklopen mořem, jenž se dá za hodinu obejít a který si oblíbili tuleni obecní a tuleni kuželozubí.

Stačí se vylodit a vydat se na poměrně krátkou procházku po pláži kolem ostrova, aby jste zažili vyjímečnost tohoto místa. Snad nikde na světě nemáte možnost se dostat tak blízko k volně žijícím tuleňům. Oficiání bezpečná vzdálenost vyžadovaná ochranáři je 30 metrů. Ale co si budeme povídat, fotíte, fotíte a najednou je toto obrovské, 300 kg vážící zvíře kousek od Vás. V těchto situacích je také velmi pravděpodobné, že se k Vám také blíží hlídka vyžadující dodržování pravidel. Není se co divit, chrání nejen zvířeta, ale i nás.  

Jen co ujdeme pár metrů od přístavu a dostaneme se na pláž, stáváme se součástí života zdejších tuleňů.  Na první stádo narážíme již při prvních krocích po pláži. Jejich focení není na první pohled zas tak náročné a určitě se nedá považovat za akční. Celý den jen tak leží na okraji pláže, občas se vzdálí zalovit si do moře, aby se zase vyvalili na pláž.

Náročným na tomto focení je, dostat do snímku krom tuleně i něco navíc. Velmi rychle poznávám, že je to těžká disciplína. Tak statické zvíře jsem ve volné přírodě ještě nefotil. Jedním z prvků, který dokáže fotografii posunout dál, je západ slunce. Bohužel v tu nejlepší dobu jsme museli spěchat na poslední loď. Nocování na tomto kouzelném ostrůvku je něco, co bude nutno zahrnout do plánování příští návštěvy této části Severního moře.

Pokud si to zamířite napříč ostrůvkem, narazíte na ubytovací bungalovy, stanový kemp a malé letiště s testaurací. Restaurace je ideálním místem k občerstvení, promazání nafocených snímků a nabrání sil do dalšího fotografického úsilí. A tak jsme pomalu obešli ostrov, otestovali letištní restauraci a snažili se vyfotit tuleně v co nejlepším světle a pokud možno v nějaké ,,akci".

 

Celý den utekl velmi rychle a hlavně v absolutní pohodě. Poslední loď nás pak odvezla z malinkatýho ostrůvku zpátky na ostrov Helgoland. Cestou na hotel jsme zakotvili na zahrádce malebné hospůdky. Pivko to bylo zasloužené a velmi chutné. 

 

 

Tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus)

je mořský savec z čeledi tuleňovití, jediný zástupce monotypického rodu Halichoerus. Může být dlouhý až 3,5 metru a může vážit až 315 kilogramů. Díky velmi silné tukové vrstvě dovede přežít v ledových vodách.

Loví samotářsky, převážně ryby. Velké oči s relativně málo vyklenutou rohovkou jsou schopné celkem obstojně vidět i v zakalené vodě, ale rozhodujícími smysly, na nichž závisí úspěšnost lovu, jsou čich a sluch. Dokonce i slepí tuleni dovedou bez obtíží lovit. Jakmile tuleň kuželozubý objeví rybu, začne ji pronásledovat, přičemž se uplatní jeho rychlost i obratnost. Jelikož tulení krev obsahuje velké množství hemoglobinu (červeného krevního barviva, které po těle rozvádí kyslík), vydrží pod hladinou bez nadechnutí až dvacet minut.

Na pevnině žije společensky.

Tuleň obecný (Phoca vitulina)

je pravý tuleň zakládající kolonie na severní polokouli. Je nejrozšířenějším ploutvonožcem světa. Jeho globální populace čítá zhruba 400–500 tisíc jedinců. Na souši se pohybuje po břiše.

Váží 55–170 kg. Je dlouhý 1,3–1,9 m. Pod velkýma očima jsou těsně u sebe postavené nozdry ve tvaru písmene V. Barva těla je variabilní, většinou tmavě hnědá nebo světle šedohnědá s malými kroužky a skvrnami. Tuleň obecný je oportunistický druh a může též způsobovat potíže v oblastech rybolovu. Jeho hlavní potravou jsou sledi, smačci, halváči, štikozubci a tresky, které loví při ponorech trvajících 3–5 minut. Je to savec, žije ve vodě i na souši.

Dalšími významnými obyvateli ostrova jsou:

Kajka mořská

Jespák písečny

Ústřičník velký