Kolumbie 2023

Rád fotím ty naše sýkorky,  vrabčáky, kosáky, brhlíky a ostatní domácí ptacto. Kdo by však netoužil pozorovat a fotit barvami hýřící druhy exotického ptactva.  Pestrobarevné obrázky tukanů a kolibříku mám v paměti už z dob mého dětství. Když se Libor Vaicenbacher zmínil, že pořádá expedici do Kolumbie, neváhal jsem nijak dlouho a přidal se ke skupině zkušených ,,ptáčkařů" a fotografů.  Hlavním cílem výpravy je hledání a focení endimických druhů ptactva, tzn. druhů, které celosvětově žijí jen na určitých lokalitách či pásmech Kolumbie a nikde jinde. Mým očekáváním je prožít dobrodružství v kolumbijkých lesích a také se něčemu přiučit. Huráááá, je zde další mé ,,poprvé". 

Začínáme v severní části Kolumbie nedaleko od města Santa Marta. Na pobřeží NP Tayrona si užíváme tropických veder, což v reále znamená propocená trika pod tíhou batohu s fototechnikou a našlapané kilometry při hledání našich objektů zájmu.  Tady nám krom ptactva dělaly společnost i opice. Vřešťani z nich byli nejhlučnější, ale příležitost k focení mně neposkytli. Malpy tolik bojácné nebyly a dokázaly nám věnovat více pozornosti. Největším zážitkem však bylo setkání s Tamarínem bavlníkovým (Tamarin Cotton Top), kriticky ohroženým druhem, který žije jen na zdejším nevelkém území už jen v počtu cca 6 000 kusů. Nedaleko pobřeží se z ničeho nic na kraji lesa objevila nevelká tlupa, zmonitorovala situaci, chvíli koukala a pak zase tiše zmizela.

Přesun výše do hor na Hostal el Ramo v západní části NP Sierra Nevada de Santa Marta byl velmi osvěžující, možná až moc. Více než třicetistupňové vedro vystřídal svěží horské prostředí, které nás v noci donutilo spát v péřových bundách. Vstup do diskomfortní zóny posiluje a mobilizuje. Odměnou bylo první setkání s kolibříky a fascinující výhledy. Viděli jsme a slyšeli i výrečka, ale ani na dva pokusy se nám ho nezdařilo vyfotit.

Pátý den večer se letecky přesouváme do severní části centrálních Andských hor. Klima se mění. Do konce tripu se už budeme pohybovat ve výškách od 1 800m do 4 200m a čelit proměnlivému počasí od čisté oblohy po déšť či mlhu. Zároveň budeme obklopeni snad všemi existujícími odstíny zelené barvy v podání zdejší úžasné přírody. A do toho všeho rozmanité druhy ptactva hýřícími snad všemi možnými barvami.

V následujících dnech jsme postupně navštívili Ptačí svět v Mistraó ve společnosti kolibříků a tangar. Hotel Termales Del Ruiz poskytl hlavní hvězdou focení, do zlatova zbarveného kolibříka duhohřbetého a večerní koupání v horkých termálních pramenech pod zářící hvězdnou oblohou. V NP Los Nevados jsme prožili dobrodružství při hledání vousatého kolibříka. Haciendu el Bosque nám dala příležitost fotit tukany a guany. Haciendy v Mlžném lese, daleko od civilizace nám byly základnou pro pozorování Štídláka perličkového. V parku Centro de Visitantas Otun Quimbaya jsme prožili setkání se Skalňákem andslým a v noci jsme pozorovali lelka. Do Cocora Valey se 40m vysokými palmami na nichž je závislá existence papoušků žlutouchých jsme vyráželi z  přírodního pensionu Urapanes Del Bosque. Nádherné místu budované lidmi oddanými kolumbijské přírodě.

 

Každá možnou minutu jsme využili k pobytu v přírodě či focení.  Na jednom místě jsme spali maximálně dva dny a pak následoval přesun na další lokalitu, kdy na poslední kilometry jsme většinou přesedli do terénních aut a cestou necestou se nořili do hloubin úžasné přírody. Kolumbie je velmi rozmanitá země. Stačí překonat vzdálenost několika desítek kilometrů, či stovek výškových metrů a ocitnete se v úplně jiném prostředí a obklopují Vás jiné živočišné druhy. Omrzení ani náhodou nehrozí, naopak, stále objevujete nový a nový svět. 

Kolibříci

Tento zázrak přírody jsem na vlastní oči viděl poprvé, a musím říct, že zírání na kolibříka se jen tak neomrzí. Měli jsme možnost pozorovat mnoho druhů v různých oblastech, jsem fascinován jejich rozmanitostí. Malí i velcí, tiší i hluční jako čmelák, pestrobarevní i tak docela obyčejní, s dlouhým zobákem i s krátkým atd.. Za velkou čest považuji setkání s kolibříkem Tolimským, který se vyskytuje jen a pouze v oblasti ..... ve výšce 4 300m. Už když v oblasti jste, není jisté, že se vaše dráhy protnou. Čekáním v mlze a drobném dešti jsme si zasloužili možnost pořídit pár snímků s tímto krasavcem. 

Tukani a papoušci

Pro středoevropana další typická exotika. Od dětství je znám z knížek, nikdy jsem je však ve volné přírodě neviděl. 

Vyrazili jsme za velmi ohroženým papouškem žlutouchým. Jeho život je vázán na voskové palmy Quindío, které mu poskytují potravu i domov. A to se mu stalo málem osudným, protože těměř všechny tyto palmy byly vykáceny. Nyní jsou již chráněny zákonem a papoušek žlutouchý tak může bojovat o své přežití. Bylo to krásné a velmi silné setkání s ohroženými druhy v nádherném palmovém, mlhou zalitém údolí.

Nejvíce času jsme věnovali Tukanovi horskému šedoprsému. Celkem jsme měli možnost fotit tři druhy tukanů.

...a ti ostatní ...

Kdybych se měl rozepisovat o každěm ptačím druhu, byl by to velmi dlouhý článek popisující pestrobarevné kolumbijské ptactvo. Na konci tohoto článku je umístěna galerie, do které budu postupně ukládat fotky z výpravy.

Snad největší nadšení ve mne vyvol Štídlák perličkový, velmi plachý a ,,neviditelný" pták s velmi dlouhým zadním drápem. Pohybuje se po zemi hustého pralesa a my jsme dostali celkem asi pět minut dlouhou příležitost ho pozorovat a fotit, navíc v mimořádných světelných podmínkách. Pak se zase ztratil v houští lesa a opět bylo pouze slyšet jeho hlasité volání.

Stejně tak si vážím několika sekundového setkání se Skalňákem Andským. Tady už podmínky vůbec nebyly dokonalé, poměrně daleko, v protisvětle a v hustém porostu. Navíc se jedná o zvíře, při jehož focení si fototechnika neví úplně rady se zaostřováním, což je to způsobeno jeho barvou včetně zobáku a hlavně chocholkou, která většinou zakrývá i oči a chudák fotoaparát je zmaten, protože neví, kam zaostřit. Mně taky chvíli trvalo, než jsem našel skulinu ve větvoví no a tak po pár snímcích byl fuč. 

Celá výprava byla Liborem koncipována tak, abychom co nejvíce času strávili v kolumbijské přírodě, daleko od civilizace a blízko vyjímečným zvířecím a ptačím druhům, které žijí jen na poměrně malém území a mnohé z nich jsou ohroženy vyhynutím. Toto umocnilo žážitek z návštěvy země s nádhernou přírodou, kterou Kolumbie bezesporu je.