Helgoland - království terejů bílých
Helgoland, ptačí ostrov v Severním moři, mne zaujal především možností vidět a zažít výjimečná zvířata relativně blízko od domova. Zejména jde o tereje bíléfo, tuleně obecného a tuleně kuželozubého. Pro uskutečnění této cesty jsem využil služeb cestovní kanceláře CK iGO a přidal jsem se do skupiny vedené Davidem Hainallem.
Vše začíná nočním přejezdem autem z Prahy do německého přístavu Cuxhaven. Následuje asi dvouhodinová plavba trajektem na ostrov Helgoland. Na trajektu je poměrně místo a tak máme prostor si i trochu pospat. Na ostrov se vyloďujeme poměrně při síle a hlavně velmi natěšeni. První kroky však vedou do hotelu. Pohodlné pokoje se vším co je třeba a hlavně úžasné samoobslužné snídaně. Tolik lososa, jako tady na snídaních jsem snad nesnědl za celý rok.
Malebné centrum městečka se nachází kousek od přístavu. Najdete zde mnoho uliček s obchůdky a restauracemi. Působí to velmi příjemně a pivo zde chutná náramně. Za zmínku stojí kostel sv. Mikuláše.
Při cestě k hnízdní skále procházíme kolem pumových kráterů. Vznikly ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, kdy neosídlený ostrov sloužil jako cvičná střelnice pro letectvo.
Hnízdní skála terejů se nachází na útesu Lummenfelsen (Dlouhá Anna). Můžeme zde spatřit i alkouny úzkozobé (Uria aalge) a alky malé. Z hotelu to nemáme tak daleko a také stoupat na hranu skály nemusíme od úrovně moře, ale jen asi tak z poloviny kopce. Ideální výchozí bod pro focení za svítání či západu slunce.
Překvapením pro mne bylo, že terejové se nacházeli jen na malé časti ostrova kterou tvořilí kolmý skála končící v moři. Nic, nic a najednou se otevře úchvatný pohled na skály s tisíci tereji. Jeden vedle druhého, hnízdo vedle hnízda. Na některých stanovištích vyhrazených k pozorování a focení se přímo pletou pod nohama.
Naše výprava zastihla tereje v době budování hnízd, tanečků kolem samic a prvních snůšek vajec. Nejzajímavějším motivem proto byl terej v letu nesoucí nějaký zajímavý materiál ke zkrášlení hnízda, například kousek rybářské sítě.
Další vděčnou scénou byl boj o samice. Páry jsou sice dlouhodobé, ale našlo se mnoho jedinců, kteří se do letitého vztahu naváželi a se zlou se potázali.
Helgoland je jedno z dalších míst, kam bych se chtěl vrátit a mít na pozorování a focení více času.
Terej bílý ( Morus Bassanus )
Terej bílý má hydrodynamické svalnaté tělo, silný krk, silné nohy a plovací blány. Terejové jsou opravdu velcí ptáci a zdatní letci, přesto se více zdržují u pobřeží.
Je považován za největšího mořského ptáka evropy. Hnízda staví na skalních útesech nebo příkrých travnatých svazích. Mají velká křídla a proto nedokáží vzlétnout z rovné plochy.
Je to velmi společenský a sociální pták. Hnízdí v hustě osídlených koloniích na pobřežních skaliskách nebo na skalnatých ostrovech. Hnízda jsou těsně vedle sebe. Doba hnízdění od dubna do července. Pár sameček-samička zůstává spolu po mnoho let, pravděpodobně na stálo.
V průběhu obřadu páření se vzájemně uklánějí, třou se zobáky, natahují krky a křídla.
Hnízdo tvoří zpočátku jednoduchá vrstva mořských řas, větviček a mechu, během let se hnízdo promění v opravdovou hromadu peří, odpadu z ryb a výkalů.
Samice do hnízda snáší vždy pouze jedno vajíčko bílé barvy s namodralým nádechem. Zhruba po dobu 6 týdnů na vejci sedí střídavě samec i samička. Po vylíhnutí je mládě krmeno svými rodiči po dobu 90 dnů a ze své počáteční hmotnosti 70 gramů rychle přibírá, až dosáhne hmotnosti kolem 4 kilogramů. Po skončení doby hnízdění se ptáci vracejí na moře.
Zajímavý je jejich způsob lovu. Jako šílenci se z výšky cca 30 metrů vrhají rychlostí 90km/hod střemhlav pod mořskou hladinu. Dokáže se ponořit až 22m hluboko. Dopad tereje do vody způsobí rázovou vlnu, která je schopna usmrtit ryby v okolí.Má silný zobák a zvlášť utvářenou lebku s dutinami plněnými vzduchem, což umožňuje takový silný náraz z velké výšky.Živí se hlavně rybami a hlavonožci. Zajímavé také je, že svou kořist spolknou už pod hladinou. Touto dovedností mátli rybáře, kteří mysleli, že terejové jsou neschopové, kteří neumí ulovit rybu.