Shrnutí 2024
Rok 2024 by pro mne významný po mnoha stránkách. Především sjem překročil metu šedesáti let žití na planetě Zemi.
v zdravém těle zdravý fotografický duch
Jedním z cílů, které jsem si stanovil k tomuto milníku, byl návrat k cyklistice a zajetí nějakých závodů v kategorii 60+. Stejně jako loni, tak i letos se mi podařilo našlapat cca 4 000,- km a zúčastnit se závodů GOOFy časovka Praděd, Autor cup Bedřichov a závodů v seriálu Kolo pro život, kde se mi podařilo umístit v cekovém pořadí v rámci své kategorie na neuvěřitelném šestém místě.
Nějaká ta fyzička se hodí i pro focení v přírodě. A docela jsem ji i využil. V roce 2024 se mi v rámci wildlife focení podařilo realizovat několik výprav či společných focení s přáteli, stejně tak několik individuálních projektů. Sice se vždy snažím co nejlépe vyfotit, ale to hlavní obohacení je především v poznání, prožitku a setkání s přáteli.
na začádek dvakrát poprvé
Můj foto rok začal výpravou za sýkořicí vousatou, další moje ,,poprvé", z kterého jsem byl nadšený
Poprvé jsem měl možnost fotit ve volné přírodě i kachničku mandarinskou.
sovy
Výpravy za sovičkami začaly jarním trekem za puštíkem bělavým - uralkou. S kamarády jsme tam byli už poněkolikáté, ale letos jsme se trefili do nálady této úžasné sovy úplně neuvěřitelně. Nechala se pozorovat a fotit v různých prostředích. A když jsme se za tmy vraceli k autu, stali jsme se svědky svědky námluv puštíků bělavých. Stačilo posvítit baterkou, i čas na foto byl. Jooo, zamilovaní vevidí neslyší, co se děje kolem.
Život se mi změnil v okamžiko, kdy mě kamarád zavolal, zda bych jim v revíru zdokumentoval výra velkého na hnízdě. Tuto naši největší sovu jsem měl na svém dream listu, ale takhle hned i s mladými, to se neodmítá. Z bezpečného místa jsem je pravidelně zaznamenával, bohužel finále jsem nestihnul pro kolizi s výpravou do bulharských Rodop.
Jedním z cílů v Bulharsku byl i výreček malý a sýček obecný
Nesmím zapomenout na naše brdské sovičky. Žádnou z deseti instalovaných budek zatím neobsadili, ale to nevadí, důležité je, že přečkaly poměrně masivní těžbu a našli si nové lokality.
bulharské Rodopy
Na této výpravě bylo poprvé všechno. Včetně mých rekordů v odřízených kilometrech či hodinách v kuse. Hlavním cílem supi, šakali, sovy. Potěšil šakal, sice v mlze, ale jako jediný člen výpravy ho mám na fotce.
břehule
Ani žádost o monitorování břehulí jsem nemohl odmítnout. Navíc pořízené snímky posloužili k prosazení posílení ochrany zdejší lokality. Bohužel jsem nestihl první snůšku, ale ta druhá, méně početnější mi umožnila nezapomenutelné zážitky včetně momentu, kdy mladá břehule s vypleštěnýma očima poprvé mávla křídly po opuštění nory. Tady bylo mým ,,poprvé" focení z fotovoru.
žíjí s námi na zahradě - 33 ptačích druhů
Nemůžu zapomenout na naše ptačí přátele na brdské zahradě. Konečně jsem v galerii vytvořil samostatné podgaleriemi jednotlivých druhů ptactva. Teď už ,,jen" doplňovat fotečky. Asi výzva na rok příští. A také pítko prošlo rekonstrukcí poté, co ho vychřice těměř zničila.
Největší zahradní událostí tohoto roku byla podzimní návštěva strakapoude malého. Objevil se poprvé, na chvíli a jsem moc rád, že se podařilo tuto vzácnou návštěvu zachytit alespoň na pár snímků. Počet ptačích druhů vyfocených na zahradě tak rozšířil na 33.
zedníček skalní
Chtěl jsem ho vidět a pozorovat. Na Pálavě jsou monitorovány dva kusy a já moc dobře nevidím, takže jsem v to ani nedoufal. Výsledek neuvěřitelný. Tento krasavec se rozhodl lovit potravu přímo před mým objektivem v době, kdy už jsem svačil a focením nepočítal. Poskytl mi možnost zdokumentovat celý proces jeho lovu potravy. Nejen další ,,poprvé, ale i neuvěřitelné štěstí.
závěrem