Kostarika 2025

Není lepšího začátku nového roku, než se vítat s přáteli na letišti, mít na zádech fotobatoh a být připraven vstříct dobrodružství dnů příštích. Cílovou destinací je tentokráte Kostarika a hlavním cílem akce, jak jinak, focení ptactva. A opět další z mých ,,poprvé".

Nevím čím to je, ale často se mi stává, že když někam přijedu, tak se zrovna s počasím děje něco divného. Tentokráte pršelo nezvykle dlouho a vydatně.  Samozřejmě za doprovodu všudepřítomné mlhy. Na druhou stranu, fotím v tomto pačasí raději nez za svitu ostrého slunce. Dva týdny v mokru přispělo k tomu, že si pořízených snímků velmi vážím, protože ne vždy bylo lehké je pořídit a mohlo být ještě hůře.  Zde je možná místo k poděkování inženýrům z NIKON za to, že jimi navržená technika tuto slotu vydržela. 

Kostarika v doslovném překladu ze španělštiny znamená ,,bohaté pobřeží". Nelze než souhlasit. V různých částech země panuje rozdílné klimatické podnebí, což způsobuje obrovskou pestrost flory, fauny a hlavně celkového vnímání celé té krásy. Kostarika je jediným tropickým státem na světě (k roku 2020), který zastavil odlesňování a naopak znovu zalesňuje již vykácené oblasti.

Začínáme na karibské straně pohoří s návštěvou oblasti na hranici s Nikaraguí. Prší a mlha.

Největší exotikou pro našince jsou z místního ptactva bezesporu tukani a arassari. O ptácích s dluhým barevným zobákem slyšelo snad každé dítě. A je fakt, že každé setkání s nimi rozproudí fotografickou krev. A nedají se přehlédnout asi přeslechnout.

Další dny věnujeme horskému vnitrozemí. Prší a je mlha.

Kolibříci jsou dalším druhem, který si rychle spojíme s oblastí Střední a Jižní Ameriky. Fotili jsme na krmítkách i ve volné přírodě. Druhy obvyklé i endemické. Z povzdálí i z blízka. A hlavně si tyto malé zázraky přírody užít, doma je nemáme. V Kostarice jich žije něco málo přes 50 druhů.

Ještě nedávno jsem nevěděl, co to slovo ,,Tangara" znamená. Po návštěvě Kolumbie a Kostariky vím, že jde o velmi různorodý a početný druh jak do velikosti, tak i barevnosti. Prostě není tangara jako tangara.

 

Na poslední dny našeho tripu jsme se přesunuli na pacifické pobřeží. Svítí slunce, hledám opalovací krém a suším snad vše co mám.

Celkově jsem během výpravy nafotil více než 100 druhů ptactva. Většinu z nich jsem viděl poprvé. Smůlu jsem měl na papouška Ara aracanga a Kvesala chocholatého. A také na řekách to kvůli počasi nežilo naplno a mému objektivu mnoho zůstalo skryto. Prostě jak už to v životě bývá, ne vše klapne dle představ a tak to má být. Nemůže být lepšího důvodu se sem někdy vrátit.

 

Co říci závěrem?     PURA VIDA